Když byl v roce 1986 ukončen provoz dvounápravových tramvají s vleky v Ostravě, přesněji 2. února je v celém rozsahu provozu vystřídaly kapacitní čtyřnápravové tramvaje koncepce PCC, nikdo by si nepomyslel, že se soupravy motorového a vlečného vozu vrátí zpět do osobní dopravy. Opak se stal pravdou a v červnu 2005 vyjela do provozu s cestujícími nová souprava ve složení modernizovaného motorového vozu typu T3R.EV ev. č. 1301 a vlečného vozu VV60LF ev. č. 301, která si odbyla premiéru na lince č. 3.

Historie tohoto projektu sahá do roku 2001, kdy Dopravní podnik města Brna zadal Výzkumnému ústavu kolejových vozidel požadavek na vytvoření studie, zda-li je prakticky realizovatelný provoz modernizovaných tramvají T3 s vlečnými vozy. VÚKV prostřednictvím své studie sdělila, že možný opravdu je. O tři roky později v dubnu dostal projekt konkrétní podobu. byly vyrobeny první dva vozy určených pro DP Brno a DP Ostrava. Náš ostravský „vlečňák“ byl spolu s vozem T3 R.EV představen v rámci veletrhu Czech Raildays už v roce 2004. Nicméně svého ostrého provozu se dočkal až v létě 2006. Zkušební provoz trval neobvykle dlouho, neboť byl neustále přerušován z důvodu technických závad na mechanické části vlečného vozu, ale také kvůli vykolejení.

Skelet a kompletaci vozu zhotovily Krnovské opravny a strojírny, elektrickou část zajistil Cegelec, brzdové ústrojí firma DAKO-CZ. Za projektem mechanické části stojí VKV Praha s. r. o. Obchodně se vůz skrývá za značkou ČKD Pragoimex, a. s. (dnes jen jako Pragoimex). Skříň je lehké ocelové svařované konstrukce. Mezi podvozky se nachází nízkopodlažní prostor v úrovni 350 mm nad temenem kolejnice (60 % celkové plochy). Nad podvozky je hladina podlahy 725 mm. Na podlaze je položena protiskluzová krytina ALTRO. Bočnice a střecha jsou ke skeletu přivařeny. Naproti tomu jsou však laminátová čela vozu přichycena pružným lepícím tmelem. Mimo čelní skla jsou všechny ostatní vsazena do rámu. Větrání obstarávají výklopná okénka a stropní-střešní ventilátory PAL (4 kusy). Vstup do nízkopodlažní části tvoří dvoje vně výklopné hliníkové dveře od fy Pars Komponenty s. r. o. (s pohony IGE). Design vozu pochází od akademického sochaře Františka Pelikána. Pojezd vozu má dva běžné dvounápravové otočné podvozky o rozvor 1 300 mm sestávající se z rámu a kolébky, přičemž rám je tvořen dvěma půlrámy ve tvaru písmene T. Negativní faktory ovlivňující klidnou jízdu vozu jsou redukovány pomocí primárního a sekundárního vypružení. Napájení brzdového obvodu a palubní sítě zvládá statický měnič (Cegelec) a vozová baterie typu 17 KPH 80 P (SAFT-FERAK Raškovice). Dále jsou napájeny pískovače DIOSS, topné agregáty (MEP Postřelmov) umístěné pod sedačkami, osvětlení vozu a střešní ventilátory. Mezivozová komunikace probíhá prostřednictvím spojovacího kabelu mezi motorovým a vlečným vozem, který je zapojen do konektoru v oblasti spřáhla. Couvání vozu lze pomocí malého panelu pro ovládání jízdy. V boxu panelu je umístěn rovněž BUSE panel pro označení číslem linky a bílý světlomet. Zadní čelo je vybaveno stěračem.

V prvních měsících po zařazení se vůz ev. č. 1301 vyskytoval v provozu velice sporadicky, jelikož sloužil pro vedení s ním dodaného vlečného vozu ev. č. 301. Celá souprava, známá již pod slangovýmy výrazy "bulwa" s "vlekem", "vajcem" či "vagónkem", se tedy do provozu s cestujícími zařadila až v pátek 18. 8. 2006. Vůz T3R.EV předtím několik měsíců bloudil po Ostravě sám kvůli problémům s podvozky vozu ev. č. 301. Zkušební jízdy byly dokonce přerušeny vykolejením vlečného vozu 301 na Martinovské ulici v oblouku před křižovatkou Martinovská x Opavská, přičemž vykolejení se vlečný vůz ev. č. 301 dočkal ještě nekolikrát.

První vlečný vůz ev. č. 301 je proveden ve standardním ostravském laku (modrá s bílým pruhem doplněný úzkým žlutým informujícím o částečné bezbariérovosti vozidla). Na rozdíl vůz č. 302 dostal však charakteristické schéma z vozů řady Vario LF. Barevné schéma u druhého vozu (ev. č. 302) není jediným rozdílem oproti jeho sourozenci. Na místo čtyř střešních ventilátorů má dvě střešní sklopná okna, bočnice nejsou již přivařeny ale lepeny, rovněž jsou lepeny všechny okna včetně bočních, nájezdovou plošinu má mechanickou, v boxu za zadním sklem byl odstraněn centrální bílý světlomet a další drobné rozdíly v mechanické části.

Vůz VV60LF ev. č. 301 byl zařazen do opětovného zkušebního provozu s cestujícími 18. 8. 2006, přičemž jeho tažným vozidlem byl vůz T3R.EV ev. č. 1301. Netrvalo však dlouho a již v neděli 3. 9. 2006 došlo opět k vykolejení vleku 301. Tentokrát při jízdě s cestujícími na sjízdné výhybce před výstupní zastávkou Plynárny. Souprava 1301+301 byla toho dne nasazena na 4. kurz linky č. 4. Řidič si vykolejení nevšiml a tak byl vykolejený vlek tažen až těsně před výstupní zastávku, přičemž poškodil kolejnice a upevňovací šrouby.

Vlek VV60LF ev.č. 301 byl od 23. 9. 2006 opět v provozu s cestujícími společně s vozem ev.č. 1301, tedy známou "bulwou", do té doby než došlo opět k problémům s brzdami na železničním přejezdu ve Vítkovicích dne 16. 10. 2006. Porucha byla však v rychlosti opravena a od 17. 10. 2006 jsme mohli vlek znovu potkávat v ulicích. Bohužel to netrvalo dlouho a vlek byl opět dne 26. 10. 2006 stažen z provozu.

Ve stejném roce dorazil do ústředních dílen v Martinově skelet pro druhý vlečný vůz ev. č. 302, který byl zařazen do provozu s cestujícími dne 18. 1. 2007 a to na linku č. 4. Netrvalo však dlouho a 10. 2. 2007 i tento vůz vykolejil paradoxně také v Moravské Ostravě, přímo v areálu vozovny Křivá.

Ačkoliv se vlečné vozy VV60LF nestály zrovna úspěšným typem, když bylo vyrobeno pouhých 6 kusů, ostravské 2 vlečňáky si v Ostravě odpracovaly poměrně dlouhou dobu v provozu s cestujícími. Vůz ev. č. 301 byl nakonec odstaven až 5. 4. 2022 po svém vykolejení v areálu porubské tramvajové vozovny, vůz ev. č. 302 pak dne 27. 4. 2022 po technické závadě.

Mezi historická vozidla byl po svém vyřazení z provozu zařazen vůz ev. č. 301.

© MHD-Ostrava 2005 - 2024
(Web není oficiální prezentací Dopravního podniku Ostrava a.s.)

28. června 2022