Nejdelším typem produkovaného Trollina s výzbrojí od společnosti Cegelec byl typ Solaris Trollino 18AC. Oproti vozům Solaris Trollino 12AC a Solaris Trollino 15AC však prototyp nevzniknul za účelem jeho následného provozování v Ostravě. Důvodem bylo zejména tehdejší opojení 15metrovými vozy a představou nepotřebnosti vozů 18metrových. Bylo však zřejmé, že tato představa neplatí všude. Bylo tak jen otázkou času, kdy začně v ostravské trolejbusové vozovně vznikat i nejdelší Trollino v podobě vozu Solaris Trollino 18AC.

Nakonec se tak stalo na základě objednávky dvou švýcarských provozovatelů na konci roku 2004, kdy byly přivezeny dvě karoserie určené pro zastávbu elektrické výzbroje a kompletaci. Jednalo se o vozy pro Winterthur a La Chaux de Fonds dokončené v r. 2005, ke kterým se následně přidalo dalších 12 vozů shodného typu (9 pro Winterthur a 3 pro La Chaux de Fonds). S ostravským vozem se pak začalo počítat právě v r. 2005. Karoserie pro tento vůz dorazila do Ostravy na přelomu září a října roku 2005. Cílem však nebyla jen náhrada některého z vozů Škoda 15Tr, ale zejména snaha opět vyzkoušet něco zcela nového. V totmo případdě se jednalo o zástavbu dieselagregátu Kirsch.

Trolejbus Solaris Trollino 18AC je postaven na bázi autobusů Solaris Urbino 18, a to za použití karoserií III. generace. Vůz je zkonstruován za použití čtyřdveřové samonosné karoserie z nerezových profilů a plechů. Elektrické obvody a pneumatická výzbroj vozidla byly převzaty z autobusu Solaris Urbino 18. Všechny dveře jsou shodné šířky 1350 mm. Trolejbus byl vybaven výklopnou mechanickou plošinou u druhých dveří.

Trolejbus byl konstruován pro stejnosměrné napětí 600 V, byl vybaven třífázovým asynchronním motorem o výkonu 250 kW a elektrickou střídavou výzbrojí TV Europulse. Elektrickou výzbroj dodala společnost Cegelec, elektromotor dodávala společnost Pragoimex ve spolupráci s Dopravním podnikem Ostrava. Elektromotor byl umístěn v zadním článku trolejbusu v prostoru přibližně naproti 3. dveřím. Hnaná je tak zadní náprava. Prostor motorové věžě však zůstal zachován, instalován v ní byl dieselagregát Kirsch APU 100 IPME o výkonu 100 kW. S ohledem na nutnost vymístění součástí elektrické výzbroje na střechu byl vůz vybaven střešními plentami. Vozy tohoto typu mohou dosahovat rychlosti 70 km/h.

Vůz byl vybaven pouze menším počtem výklopných částí oken a nebyl vybaven klimatizací prostoru pro cestující. Z výroby byl instalován pouze osvěžovač vzduchu účinkující v prostoru pro řidiče.

Shrnutí výbavy a barevného řešení jednotlivých vozů:

• 3801 - III. generace, výr. č. DPO - 66, s plošinou, výklopná okna, ochlazovač prostoru řidiče Trav-l-cool, novější verze lakování, modrý pruh ve spodní části karoserie, modrá střecha, široký vertikální modrý pruh po obou stranách karoserie při zadním čele, žlutý proužek po stranách karoserie a na zadním čele, vůz vybaven dieselgenerátorem Kirsch

Ostravský vůz ev. č. 3801 dorazil v podobě nezkompletované karoserie na přelomu září a října roku 2005. Jeho kompletace pak byla zahájena na přelomu let 2005 a 2006, přičemž zkušební jízdy pak následovaly od začátku února roku 2006. I tento vůz se ještě před svezením ostravských cestujících podíval mimo Ostravu, když ještě v březnu roku 2006 zavítal do estonského Tallinnu. I jeho pouť byla úspěšná a znamenala objednávku trolejbusů tohoto typu a také v podobě kratší 12metrové varianty ze strany provozovatele místní MHD. Prvním dnem provozu s cestujícími v Ostravě pak byla sobota 1. 4. 2006.

karoserie vozu ev. č. 3801 v trolejbusové vozovně dne 4. 10. a 25. 11. 2005


zkušební jízdy vozu ev. č. 3801 dne 7. 3. 2006


druhý den provozu s cestujícími vozu ev. č. 3801 dne 2. 4. 2006

V roce 2006 se pak vůz prezentoval na dvou velkých českých veletrzích. Mezi 3. a 7. 6. 2006 byl vůz prezentován na brněnském veletrhu Autotec 2006. Od 13. do 15. 6. 2006 pak následoval veletrh Czech Raildays 2006 v Ostravě.

vůz ev. č. 3801 prezentovaný na veletrhu Autotec dne 3. 6. 2006

Po zahájení klasického provozu pod trolejovým vedením byly zahájeny úkony pro možnost jízdy také mimo něj. K prvnímu oficiálnímu využití jízdy v trasách mimo trolejové vedení došlo při výluce trolejbusového provozu na Sokolské třídě v srpnu roku 2006. Při této příležitosti se tak mohli cestující v Ostravě poprvé svézt trolejbusem s určitou mírou možnosti autonomního provozu.

vůz ev. č. 3801 při prním využití jízdy za použití dieselagregátu

V roce 2007 pak pokračovaly ukázkové jízdy v zahraničí. Trolejbus se tak v srpnu podíval do polské Gdyně a v listopadu do nizozemského Arnhemu.

I třetí typ Trollin vznikal také pro jiné odběratele, a to jak ve starší variantě v karoserii I. generace, tak v karoserii III. generace. Trolejbusy Solaris Trollino 18AC tak ve starší variantě zamířily do švýcarských měst Winterthur (10 ks, dnes v moldavském Kišiněvě) a La Chaux de Fonds (4 ks, pak do rakouského Salzburgu a následně do maďarského Szegedu).

Vozy s novější karoserií III. generace pak existovaly jak v klasické variantě, tak ve variantě Metrostyle. Vozy byly dodány do estonského Tallinnu (14 ks, 13 ks dnes v moldavském Kišiněvě), do rakouského Salzburgu (15 ks klasických, 51 ks Metrostyle), do italské Boloně (11 ks), do německého Eberswalde (12 ks), resp. italské Ancony (3 ks). Nutné je však sdělit, že při konci výroby již na výrobě ostravský DP participoval stále méně a méně.

vozy Solaris Trollino 18AC v Ostravě pro Boloňu (vínový vůz 3. 6. 2010) a pro Eberswalde (bílozelený vůz 25. 8. 2010)

Trolejbus byl vypravován do provozu s cestujícími až do 28. 5. 2024, kdy byl vypraven naposledy. K jeho odstavení došlo také z důvodu technické závady na kloubovém spojení. Následně byl vůz s ohledem na rekonstrukci trolejbusové vozovny přemístěn do areálu DPO na Vítkovické ulici. Je tak pravděpodobné, že vůz již do provozu s cestujícími nezasáhne.

© MHD-Ostrava 2005 - 2025
(Web není oficiální prezentací Dopravního podniku Ostrava a.s.)

15. února 2025