Při příležitosti zavedení tzv. mechanického či chcete-li mechanizovaného odbavování cestujících, dále MOC, byly hledány cesty, jak zajistit maximální rozsah prodejních míst, tedy předprodeje, jednotlivých jízdenek. Mimo prodej jízdenek ve vlastní prodejnách, v obchodní síti Potravin, Jednoty, Restaurací a jídelen, PNS, Tabáku a v Interhotelích došlo taktéž k zajištění prodeje dalším prodejním kanálem, a to za užití vlastních elektronických a tiskařských prodejních automatů MERONA 2000.

Automaty MERONA 2000 byly elektronickými automaty s vlastní tiskárnou, přičemž výrobce uváděl, že mohly být mimo prodej jízdenek určeny také například pro prodej vstupenek nebo i stravenek. Automat byl vyveden z robustní kovové skříně o šířce plechu 1,25 mm, přičemž dveře automatu byly vyvedeny z plechu hrubšího (2 mm). Na dveřích automatu byl umístěn otvor pro vhazování mincí, korekční tlačítko a signalizační světlo. Vlevo vedle tohoto prostoru byla plocha určená pro umístění návodu k obsluze. V dolní části automatu pak byl umístěn otvor pro odběr jízdenek, resp. mincí po jejich vrácení za pomoci výše uvedeného korekčního tlačítka. Skříň byla vysoká 880 mm, široká 360 mm a hluboká 320 mm, přičemž její hmotnost byla 52 kg.

leták vydaný společností Deutche MERONA GmbH týkající se typu automatu MERONA 2000 (SK)

MERONy byly uživatelsky velice jednoduché. Automat vydával vždy jen jeden druh jízdenky s tím, že akceptoval buď konkrétní částku nebo její násobky. Nevracel tedy přeplatek. Jediným tlačítkem, které se na automatu nacházelo, bylo výše uvedené tlačítko korekční, které umožňovalo ukončit nákup, pokud byl vhozen nedostatečný obnos či naopak přeplatek nerovnající se násobku požadované hodnoty. Automaty byly vybaveny podélně perforovaným papírovým kotoučem a raznicí, která byla předpřipravena pro natištění potřebného vzoru na kotouč. Následně byl řezačkou oddělen z kotouče pár jízdenek, jež si následně odebral cestující. A proč pár jízdenek? Automat MERONA 2000 umožňoval tisk jízdenek minimální šířky 15 mm (maximální 40 mm), tedy téměř dvojnásobné šířky jízdenek ostravských. Z uvedeného důvodu bylo přistoupeno k výše uvedené úpravě, kdy byl prodáván vžy pár jízdenek shodné hodnoty, pro což byla výrobcem vyrobena i speciální „ostravská“ verze raznice.

V průběhu doby byly automaty upravovány a zdokonalovány, zásadními úpravami tak prošly například akceptátory mincí, kdy dříve byly schopny automaty akceptovat pouze mince o hodnotě 1,-- a 2,-- Kčs, následně i 5,-- Kčs. V počátcích výroby těchto automatů bylo možné přijímat dle výrobce maximálně 4 druhy mincí, následně však došlo k navýšení jejich počtu, což umožnilo akceptaci českých mincí ve všech hodnotách mimo hodnoty 50 Kč.

leták vydaný společností Deutche MERONA GmbH týkající se novější verze automatu MERONA M2000F (PL)

Automaty MERONA 2000 vyráběla západoněmecká firma Deutche MERONA GmbH se sídlem ve Frankfurtu nad Mohanem. Československý průmysl totiž podobné stroje neuměl vyrobit, a tak musely být pro nákup automatů investovány nedostatkové valuty.

leták vydaný společností Deutche MERONA GmbH s produkcí sloužící veřejné dopravě (DE)

Při zavedení automatů do provozu Dopravní podnik města Ostravy musel také přistoupit ke změnám ve své organizační struktuře, jelikož nově byl důraz kladen právě na samotnou distribuci jízdenek, pod co spadaly také prodejní automaty.

K termínu zavedení systému MOC dne 1. 7. 1978 byly automaty nainstalovány na těchto deset míst:

• Hlavní nádraží
• Nádraží O.-Vítkovice
• Nádraží O.-Poruba (dnes Svinov)
• Bankovní (dnes Elektra) směr Poruba
• Výstaviště směr Poruba
• Revoluční (dnes Husův sad) směr OD Hutník (dnes Most M. Sýkory)
• Náměstí Republiky směr centrum na Vítkovické ul.
• Vítkovice Mírové nám. směr Poruba
• Mar. Hory, Nám. K. Marxe (dnes Mariánské náměstí) směr centrum
• Poruba smyčka (dnes Poruba, Vřesinská)

Všechny automaty prodávaly jízdenky v hodnotě 2 x 1,-- Kčs.

Automat na jízdenky MERONA s dalšími potřebnými informacemi,
archiv mhd-ostrava.cz, zdroj: Rozvoj DPMO za období 1976 - 1979, vydáno 1980

Návod na nákup jízdenek v tomto typu automatu byl taktéž velice jednoduchý:

Vše vypadá jednoduše, realita provozu však bývala složitější. Ikdyž automat indikoval zeleným světlem, že je vše v pořádku, ne vždy tomu tak bylo. Mnohdy tak například docházelo k tomu, že ačkoliv transakce proběhla, dvojice jízdenek se „cestou“ do výdejního otvoru zasekla a k cestujícímu nedoputovala. Tento cestující tak odcházel od automatu v rozmrzelé náladě, jiný cestující však následně vyhrál jackpot a odnesl si jízdenek více. Jiným problémem byla akceptace mincí, která se ne vždy povedla. Správně měly neakceptované mince propadnout do výdejního otvoru, ne vždy se tomu tak stalo, a to ani po stisknutí korekčního tlačítka.

jízdenky vydané automatem MERONA 2000 dle tarifu platného do 31. 3. 1991, součástí textu raznice bylo taktéž číslo automatu, který jízdenku vydal

Již k 1. 1. 1979 byl automat z Nám. K. Marxe (Mariánské nám.) přesunut na zastávku OD Hutník (dnes Most M. Sýkory) směr Slezská Ostrava. Později se však na své místo vrátil. Následně se automaty postupně rozšiřovaly i do jiných míst, nadále však prodávaly pouze jízdenky v hodnotě 2 x 1,-- Kčs. K 1. 5. 1980 jich tak bylo po Ostravě rozmístěno již 19 ks. Později na vybraných místech přibyly k automatům také měniče mincí. Automaty totiž přijímaly jen přesný finanční obnos, v tomto případě tedy pro tisk jízdenek 2 x 1,-- Kčs nebo 1 x 2 Kčs. Bylo tak nutno zajistit, aby si cestující své jízdenky mohli pořídit. První měnič mincí byl instalován na Hlavním nádraží. K 1. 1. 1983 bylo již automatů 33 ks, měnič mincí přibyl na nádraží Ostrava-Poruba (Svinov).

S postupujícími roky byly automaty doplněny o další možnost výdeje jízdenek. Po vhození mincí 5,- Kčs a 1,- Kčs (v tomto pořadí) nově vybrané automaty umožňovaly tisk 3 dvojic jízdenek. Po vhození 2 mincí 5,- Kčs pak tisk 5 dvojic jízdenek. K 1. 1. 1986 bylo v Ostravě nainstalováno celkem 43 automatů, přičemž 13 z nich umělo „zpracovat“ i mince 5,-- Kčs (viz výše v tomto odstavci). K 1. 9. 1988 jich pak bylo 48 (18 umělo zpracovat i pětikorunu). K 1. 9. 1989 51 ks (27 umělo zpracovat i pětikorunu). K 1. 9. 1990 56 ks (30 umělo zpracovat i pětikorunu).

Po dobu necelých 13 let od zavedení prodejních automatů tyto tiskly shodné jízdenky. K 1. 4. 1991 však nastal zlom. V souvislosti s přechodem na tržní systém došlo poprvé ke změně jízdného (nezlevněná jízdenka nově za 3,-- Kčs), což však způsobilo komplikace při provozování prodejních automatů. S ohledem na to, že tyto tiskly texty na jízdenku za pomoci předchystané raznice, musely být raznice vyrobeny pro všechny automaty nově. Ke shodnému termínu došlo také k obnovení polovičních jízdenek (1,-- Kčs).

jízdenka vydaná automatem MERONA 2000 dle tarifu platného od 1. 4. 1991, jízdenka byla vydána automatem č. 28

Celkový počet automatů (56 ks) zůstal zachován. Nově však vybraných 6 prodávalo poloviční jízdenky, zbylých 50 ks pak nezlevněné. Nově tak existovaly 3 druhy automatů MERONA podle toho, jaké jízdenky vydávaly a jaké mince akceptovaly:

• automaty s prodejem nezlevněných jízdenek za 2 x 3,-- Kčs - akceptace mincí 1,-- Kčs a 2,-- Kčs, automat akceptoval kombinace mincí v násobcích 6,-- Kčs (tedy 12,-- Kčs, 18,-- Kčs, apod. ) - 20 ks automatů
• automaty s prodejem nezlevněných jízdenek za 2 x 3,-- Kčs - akceptace mincí 1,-- Kčs, 2,-- Kčs a 5,-- Kčs, automat akceptoval kombinace mincí v násobcích 6,-- Kčs (tedy 12,-- Kčs, 18,-- Kčs, apod. ) - 30 ks automatů
• automaty s prodejem zlevněných jízdenek za 2 x 1,-- Kčs - akceptace mincí 1,-- Kčs a 2,-- Kčs, automat akceptoval kombinace mincí v násobcích 2,-- Kčs (tedy 4,-- Kčs, 6,-- Kčs, apod. ) - 6 ks automatů

Další komplikací pak byl přechod od koruny československé ke koruně české v r. 1993, hned 1. 5. 1993 pak došlo k dalšímu zdražení. Nezlevněná jízdenka nově stála 5,-- Kč, zlevněná 2,-- Kč.

jízdenka vydaná automatem MERONA 2000 dle tarifu platného od 1. 5. 1993, jízdenka byla vydána automatem č. 30

Zásadní změny v tarifu a tím i v užívání automatů MERONA pak nastaly k 1. 8. 1995. K tomuto termínu byl zaveden elektronický systém odbavování cestujících, dále EOC s novými elektronickými označovači jízdenek ve vozidlech a se širšími jízdenkami. To tedy opět znamenalo zásadní změny také pro automaty MERONA, které tak nově vydávaly již vždy jen jeden kus příslušné jízdenky. S ohledem na zavedení časového tarifu byly automaty přesunuty tak, že byly na každém místě v celkovém počtu 28 ks vždy nainstalovány ve dvojici (celkem tak bylo využito všech 56 ks automatů), jeden automat vydával jízdenky 15minutové, druhý 45minutové. Vždy se však jednalo o jízdenky nezlevněné. Automaty již akceptovaly mince ve všech hodnotách a vydávaly nadále jízdenky tehdy, pokud vhozená hodnota finančního obnosu odpovídala ceně jízdenky nebo jejímu násobku. Prodej zlevěných jízdenek již obstarávaly nové automaty Mikroelektronika.

stránka informačního bulletinu s vyobrazením vzorů jízdenek vydaných prodejními automaty včetně automatu MERONA


zkušební jízdenka vydaná automatem MERONA 2000 dle tarifu platného od 1. 8. 1995, jízdenka byla vydána automatem č. 29, růžový papír
jízdenka vydaná automatem MERONA 2000 dle tarifu platného od 1. 8. 1995, jízdenka byla vydána automatem č. 19


jízdenka vydaná automatem MERONA 2000 dle tarifu platného od 1. 2. 1997, jízdenka byla vydána automatem č. 5
zkušební tisk jízdenky vydané automatem MERONA 2000 dle neexistujícího tarifu, jízdenka byla vydána automatem č. 32, růžový papír
zkušební jízdenka vydaná automatem MERONA dle tarifu platného od 1. 2. 1997, jízdenka byla vydána automatem č. 8, růžový papír
zadní strana růžového papíru

Další komplikací pro provoz automatů MERONA bylo spuštění integrovaného dopravního systému ODIS, tehdy ještě vysvětlovaného jako Ostravský dopravní integrovaný systém, k 23. 11. 1997, což opět znamenalo přípravu nových raznic. Ty prošly kromě změny ceny také doplněním textu, který uváděl další tarifní informace. Automaty byly nadále umístěny po dvojicích, uměly vydávat 15 a 45minutové jízdenky a míst, kde na ně mohli cestující narazit, bylo 25. Použito tak bylo celkem 50 automatů MERONA.

jízdenka vydaná automatem MERONA 2000 dle tarifu platného od 23. 11. 1997, jízdenka byla vydána automatem č. 29

To už však automaty MERONA pomalu spěly k ukončení svého provozu. K 31. 8. 1998 byly instalovány ještě na 23 místech (použito tak bylo 46 automatů), k 30. 8. 1999 pak již jen na 13 místech (použito bylo 26 automatů), k 4. 9. 2000 na 16 místech (použito bylo 32 automatů), k 1. 4. 2001 na 15 místech (použito bylo 30 automatů), k 3. 9. 2001 na 12 místech (použito bylo 24 automatů).

Posledními roky provozu těchto automatů se staly roky 2002 a 2003. Do roku 2002 vstupoval Dopravní podnik Ostrava a.s. stále ještě s 24 provozními automaty. Ty byly instalovány na těchto místech vždy po dvojicích:

• Vítkovice vysoké pece (dnes Dolní Vítkovice č. automatu 1, 2)
• Holvekova (č. automatu 9, 10)
• Francouzská (č. automatu 13, 14)
• Hošťálkovice (č. automatu 15, 17)
• Hošťálkovice (č. automatu 16, 18)
• Stanice záchranné služby (č. automatu 19, 20)
• Hlučínská (dnes Přívoz, Hlučínská, č. automatu 25, 26)
• Slezská Ostrava kostel (č. automatu 27, 28)
• Kamenec (č. automatu 31, 32)
• Sídliště Muglinov (č. automatu 33, 34)
• Šenov křižovatka (č. automatu 49, 50)
• Důl Petr Bezruč (dnes Revírní bratrská pokladna, č. automatu 51, 52)

K 10. 6. 2002 byly již nahrazeny automatem novým automaty č. 33 a 34 umístěné na zastávce Sídliště Muglinov. K 17. 10. 2002 pak již v seznamech funkčních automatů MERONA vystupuje posledních 6 kusů, a to automaty č. 9 a 10 (Holvekova), č. 25 a 26 (Hlučínská) a č. 27 a 28 (Slezská Ostrava kostel), ze kterých byly k 7. 12. 2002 v provozu již jen poslední 2 kusy č. 27 a 28 na zastávce Slezská Ostrava kostel. Ty byly prokazatelně v provozu ještě k 2. 12. 2003, následující rok však již evidovány nejsou. Automaty MERONA tak v Ostravě sloužily necelých 25 let.

© MHD-Ostrava 2005 - 2026
(Web není oficiální prezentací Dopravního podniku Ostrava a.s.)

28. června 2026