Manipulační tramvajová trať vedená ulicemi Poděbradova a Porážková z velké části nevznikla v jednu chvíli, ale po částech. V místech, kde manipulační trať před svým uzavřením ležela byly po etapách vystavěny různé úseky s cílem napojení různých institucí a podniků na síť Moravskoostravkých místních drah (dále MOMD).
První úsek otevřený již dne 18. 8. 1894 tak například sloužil jako vlečka městských jatek. Tento krátký úsek ležící v dnešní Porážkové ulici však byl napojen na síť MOMD vlečkou vedenou přes dnešní ulici Českobratrskou. Dne 31. 8. 1896 byla zprovozněna další vlečka k firmě Schmelz, která z tehdejšího areálu místního nádraží rozléhajícího se přibližně v místech dnešní ulice 28. října mezi křižovatkami s ulicemi Poděbradovou a Nádražní vedla právě do oblasti budoucího nákladového nádraží „Zahrady“ dnešní Poděbradovou ulicí.
S ohledem na vznik tzv. „Velké Ostravy“ k 1. 1. 1924 spojením obcí a měst Moravské Ostravy, Přívozu, Vítkovic, Mariánských Hor, Zábřehu nad Odrou, Nové Vsi a Hrabůvky vyvstala nutnost modernizace centra města, které přirozeně vzniklo v největší Moravské Ostravě. Rozvoji centra však stálo v cestě původní místní nádraží MOMD s vozovnou, kde probíhaly také mnohé manipulace s nákladními vozy z jednotlivých vleček. Z uvedeného důvodu bylo rozhodnuto přesunout, resp. vybudovat nové nákladové nádraží, tzv. „Zahradu“ v prostoru mezi dnešními ulicemi Poděbradovou, Porážkovou, Švabinského a Kolejní. Nádraží bylo zprovozněno na jaře roku 1924, jiné zdroje hovoří 1. 8. 1925 a zajišťovalo hlavní práce týkající se nákladní dopravy. Pro tyto účely obsahovalo také rampy pro nakládku a vykládku, skladištní prostory o výměře cca 500 m2, kancelářskou budovu a také točnice pro napojení odbočujících vlečkových kolejí. Se zprovozněním „Zahrady“ byla tato propojena také s vlečkou do městských jatek. Po zrušení místního nádraží také pro osobní dopravu došlo nejdříve k výstavbě nové dvoukolejní tratě v dnešní ulici 28. října a zároveň ke zprovoznění nové spojovací koleje vedené Poděbradovou ulicí, ke kterému došlo dne 27. 1. 1928. Dne 5. 12. 1929 byla následně zprovozněna společně s novou tramvajovou vozovnou na Křivé ulici trať vedená Porážkovou ulicí sloužící výhradně k manipulačním nájezdům tramvajových vozů na linky, jelikož další manipulační trať napojující vozovnu na Křivé ulici na tramvajovou síť Valchařskou ulicí byla zprovozněna až roku 1940.
Největšího rozvoje nákladní doprava na síti tehdy již DPMO dosáhla v polovině 50. let 20. století. Stalo se tak zejména z důvodu počátku budování významných sídlišních celků v Zábřehu a v Porubě, při kterém vypomáhaly právě nákladní vlaky vedené v síti DPMO. Naproti tomu klasická nákladní doprava vozových zásilek začala být od počátku 50. let 20. století omezována. Důvodem byl zejména růst výkonů osobní tramvajové dopravy a komplikace při souběžném provozu nákladních vlaků a vlaků osobní dopravy složených z nových rychlodrážních tramvají, tehdejší novinky v podobě typu T1. Z tohoto důvodu tak byl při zdvojkolejňování tahu přes Mariánské Hory provoz nákladní dopravy v Mariásnkých Horách zrušen, přičemž následně byl její provoz omezován, až byla nákladní doprava v podobě vlaků DPMO v centru města k 1. 4. 1966 ukončena.
Následně sloužila manipulační trať pouze k nájezdům a odstavením tramvajových vozů do a z tramvajové vozovny na Křivé ulici, resp. k odstavování motorových i vlečných vozů mimo jejich provozní období. Dvoukolejný úsek na ul. Porážkové byl nejdříve tvořen kolejemi se žlábkovými kolejnicemi, následně byla kolej přiléhající ke kraji vozovky vyvedena v tzv. železničním svršku bez žlábků. K významným úpravám kolejiště „Zahrady“ došlo v polovině 60. let 20. století v souvislosti s ukončením provozu nákladní dopravy ve středu města, kdy bylo celé kolejiště zredukováno na tři koleje a kdy byly odstraněny neužívané zbytky původních vleček do „Zahrady“ napojených.
V posledních letech existence „Zahrady“ zůstaly v provozu pouze dvě koleje a sloužily tak jako klasická výhybna. Provoz následně opadnul po rekonstrukci tramvajové vozovny Moravská Ostrava, kdy byl do ní vybudován zcela nový dvoukolejný vjezd Plynární ulicí. Ve stejném období také přestala dočasně svému účelu sloužit manipulační trať na Valchařské ulici.
I přes to však manipulační trať Porážkovou a Poděbradovou ulicí nadále svému účelu sloužila, ikdyž v omezené míře. S ohledem na tehdy neexistující kolejový oblouk na křižovatce ulic 28. října a Nádražní mezi zastávkami Elektra a Výstaviště tak byla trať užívána zejména zatahujícími dělenými kurzy „trhačkami“ do moravskoostravské vozovny po ranní špičce ve směru od Hranečníku a Výstaviště. Vzhledem k hustější dopravní situaci v odpoledních hodinách byly zátahy touto trasou po odpolední špičce omezeny na minimum. Podobné to bylo s výjezdy přes „Zahradu“ z vozovny. Tam bylo problematickým zejména to, že vozy od „Zahrady“ nejdříve vjely na ul. 28. října „do protisměrné“ koleje a následně musely použít kolejovou spojku, aby přejely na správnou kolej.
Již od počátku výstavby nové části centra města na území bývalé koksovny Karolina bylo zřejmé, že část manipulační tratě v Porážkové ulici bude muset ustoupit nové komunikaci vedoucí právě do nové části centra města. Zejména díky tehdejší hospodářské krizi a problémům developera se však nevědělo, kdy bude muset tato trať ustoupit, a tak se každoroční zářiové jízdy historických tramvají přes „Zahradu“, na nichž se pravidelně vyskytoval vůz T1 ev.č. 528, odehrávaly vždy v duchu poslední jízdy a to po dobu cca pěti let. Mimo uvedené se na manipulační trati objevila i jiná tramvajová vozidla u příležitosti různých akcí včetně akcí objednaných.
Nakonec se však trati Porážkovou ulicí vedoucí v části trasy i podél železniční trati Správy železnic č. 323 stala osudným nikoliv výstavba Nové Karoliny, avšak její technický stav.
Trať do nového roku 2010 vstoupila pravděpodobně špatnou nohou. 12. ledna 2010 došlo na vjezdu do „Zahrady“ k vykolejení zatahujícího kurzu 10/403 se soupravou vozů T3G ev.č. 1032 + 1036. Příčinou této nehody bylo předchozí vydatné sněžení a zejména pak mrznoucí déšt, který způsobil zamrznutí kolejových žlábků. Trať měla být opět zprovozněna po roztání sněhu. Dne 28. ledna 2010 však byl uzavřený úsek oficiálně prohlášen nesjízdným z důvodu špatného stavu stožárů trakčního vedení. Dočasně ještě svitla naděje na opětovné zprovoznění, avšak i ta skončila v propadlišti dějin. V pátek 5. února 2010 byla trať vyčištěna od ledu pomocí rotačního odmetače sněhu RSP2 ev.č. 8606 a několika dobrovolníků, což 6. února 2010 umožnilo trať projet oficiálně posledním tramvajovým vozem při příležitosti výroční schůze KPMHD. Jednalo se o vůz VarioLF2+ ev.č. 1411.
Tramvajová vozovna Moravská Ostrava tak zůstála na síť napojena dvěma tratěmi. Jedná se o pravidelně pojížděnou trať v Plynární ulici a nouzový výjezd po ulicích Křivá a Valchařská znovuobnovený roku 2009.
Od uvedeného termínu tak v provozním stavu zůstal pouze úsek Porážovou ulicí mezi tramvajovou vozovnou Moravská Ostrava a mostem Českobratrské ulice a úsek od křižovatky ulic 28. října a Poděbradova po „Zahradu“. Oba úseky sloužily pouze pro odstavování vozů.
Dne 5. května 2010 v dopoledních hodinách bylo předešlé papírové ukončení provozu mezi „Zahradou“ a Porážkovou ul. potvrzeno vytvořením zarážedel pomocí pražců, které byly také osazeny návěstmi. Provozní tak v té době zůstala západní kolej v ulici Porážkové přibližně po ulici Žerotínovu a kolej odbočující z ul. 28. října, vedoucí po ul. Poděbradově do „Zahrady“, kde byla sjízdná pouze kolej jižní. Výhybky na východní kolej na ul. Porážkové a na severní kolej na „Zahradě“ byly zaklínovány.
Dne 30. 11. 2010 osud zpečetil i jeden z úseků od ledna sloužících pouze pro odstavování vozů. Od 1. prosince 2010 tak byla ostravská tramvajová síť kratší o úsek v ulici Poděbradově a úsek v tzv. „Zahradě“. „Zahrada“ tak oficiálně přestala existovat po celých 85 letech.
stav „Zahrady“ dne 23. 3. 2011
Ač byla tzv. „Zahrada“ 30. 11. 2010 prakticky zrušena, stále existovalo její napojení na síť v křižovatce ulic Poděbradova a 28. října. O víkendu 9./10. 7. 2011 bylo však její napojení odstraněno a tak byla již „Zahrada“ zcela odpojena od sítě. Se samotnou demontáží kolejí bylo započato v říjnu roku 2011.
stav „Zahrady“ dne 20. 10. 2011
Zachován tak zůstal pouze kratší částečně dvoukolejný úsek na ul. Porážkové mezi moravskoostravskou vozovnou a ul. Žerotínovou, přičemž západní kolej je zatrolejována a slouží také zkušebním jízdám z vozovny Moravská Ostrava. Mimo uvedené sloužila západní kolej ve vybrané dny také pro účely odstavování vozů. Stalo se tak například po dobu letní tramvajové výluky mezi zastávkami Nová Ves vodárna a Třebovice,OC v roce 2020.
Současný stav bývalé manipulační trati a také části zachované v ul. Porážkové je však také pouze stavem dočasným. S výstavbou další etapy Porážkové ulice dojde ke zrušení a přeložce současného zachovaného úseku.
stav bývalé trati a zachovaného úseku na podzim roku 2022
S ohledem na mnoho dat ve výše uvedeném textu přinášíme taktéž přehled důležitých událostí souvisejících s manipulační tratí.
© MHD-Ostrava 2005 - 2024
(Web není oficiální prezentací Dopravního podniku Ostrava a.s.)
24. března 2024