K1

Na přelomu 50. a 60. let 20. století začal být pociťován dosti zásadní kapacitní problém sólo vozů řady T. Provoz souprav těchto vozů nebyl v tehdejší době ještě zcela vyřešen a činil tak provozní potíže. Cílem tak byl vývoj kloubového tramvajového vozu, který zabezpečí převezení většího počtu cestujících oproti vozu T3 při zachování mzdových nákladů. Zejména z těchto důvodu Ministerstvo dopravy ČSSR vzneslo v roce 1961 právě požadavek na rozšíření typové řady tramvají o kloubový dvoučlánkový vůz. Jelikož se předpokládalo, že budoucí vůz naroste značně do hmotnosti, byla pro nový typ vozu zvolena elektropneumatická výzbroj a zrodil se tak nový typ tramvaje se značně odlišnou výzbrojí, typ K1.

vůz K1 ev. č. 7000 (Ostrava ev. č. 800), Praha, Kotlářka, archiv Františka Zahnáše, foto Tomáš Dvořák, 1965

Vozy K1 byly dvoučlánkové tramvajové vozy o délce skříně 20,4 m, šířce 2,5 m, přičemž vzdálenost otočných čepů podvozků 6,4 m byla shodná s tramvajemi typu T3. Vůz vážil 21,2 t a mohl přepravit celkem 51 sedících a 105 stojících cestujících na laminátových sedadlech v krémovém (ev. č. 800), resp. modrém (ev. č. 801) vyhotovení. K nástupu sloužily 1. a 4. užší dveře o šířce 1150 mm, k výstupu pak 2. a 3. širší dveře vozidla o šířce 1350 mm. Dveře byly ovládány pneumaticky mechanismem umístěným pod schody. Dveřní křídla byla oproti tramvajím T3 vybavena odlišným vyhotovením skel. Oproti tramvajím typu T3 byly vozy K1 a posléze i vozy K2 konstrukčně odlišné, odlišná byla také šířka jednotlivých oken, která byla užší, resp. širší (naproti 2. a 3. dveřím) oproti oknům užitým v tramvajích typu T3. Na rozdíl od vozů T3 nebyly tramvaje K1 navíc vybaveny centrálním nosníkem, odlišností bylo také to, že nosné plechy byly umístěny z vnitřní strany bočnice, což pak znamenalo odlišný vzhled vnějších bočnic s přinýtovanými plechy, které byly navíc vyvedeny ve vlnité verzi. K větrání interieru nesloužily standardní střešní klapky, ale střešní ventilátory, kterými byla vybavena také série v té době do Prahy dodaných vozů T3 ev. č. 6477 - 6486. S tramvajemi typu T3 měly vozy shodná laminátová čela v dolní části mírně upravená.

interier vozu K1 ev. č. 801 s viditelnými „chybějícími“ mechanismy ovládání dveří a se stropními ventilátory, propagační snímek ČKD Tatra Smíchov

Zásadní odlišností s doposud vyráběnými typy tramvají byla elektropneumatická výzbroj UA11, kterou byly vozy typu K1 vybaveny. Tramvaj měla dva hnací a jeden běžný podvozek, přičemž každý hnací podvozek byl vybaven 2 trakčními motory o výkonu 40 kWh. Tramvaj však nebyla vybavena zrychlovačem, ale sadou rozjezdových a brzdových odporníků, které byly spínány stykači.

K rozjezdu sloužily 3 stupně zrychlení, k jízdě pak všechny 4 stupně. Každý stupeň měl své určení:

• 1. stupeň - pojezd nízkou rychlostí,
• 2. stupeň - pomalá jízda s nízkým zrychlením,
• 3. stupeň - rozjezd se středním zrychlením,
• 4. stupeň - rozjezd s maximálním zrychlením,

Tramvaj bylo možné provozovat ve dvou režimech, a to v tzv. pomalém či rychlém. Pomalý režim znamenal zapojení motorů do série, rychlý pak zapojení motorů sérioparalelně.

Elektrodynamická brzda o třech stupních účinkovala na hnací podvozky, na střední nehnaný podvozek pak účinkovala brzda pneumatická, kotoučová. Při nižších rychlostech působily pneumatickými válci ovládané čelisťové brzdy.

Zdroj barevných fotografií: propagační materiály ČKD Tatra Smíchov

Prototypy byly vyrobeny v letech 1964 - 1965, přičemž nejdříve absolvovaly sérii zkušebních jízd v Praze. Jeden z nich, druhý prototyp, byl odeslán do Ostravy a získal evidenční číslo 801. Po nějaké době dorazil do Ostravy i první vůz tohoto typu původního ev. č. 7000 a obdržel evidenční číslo 800. Vůz ev. č. 801 zahájil v květnu roku 1965 sérii zkušebních jízd.

Jeden z vozů K1 projíždí po tramvajové trati okolo tzv. polanecké spojky na lince č. 2 do Zábřehu,
archiv mhd-ostrava.cz, zdroj: Doprava v Ostravě, vydáno 1977

Cestující se svezení v novotou zářící tramvaji typu K1 dočkali od 26. 11. 1965, kdy byl jeden z vozů nasazen do zkušebního provozu s cestujícími, a to na kurzu 31 linky č. 2. Tramvaje typu K1 tak mimo jiné zahajovaly provoz také na tramvajové trati v Zábřehu vedené od 28. 11. 1965 středem ulice Výškovické mezi dnešními zastávkami Zábřeh, vodárna a Zábřeh, kdy se mezi zastávkami Zábřeh, vodárna a Kotva jednalo o přeložku, dále od Kotvy pak o novostavbu. Ani článkové tramvaje však nepostačovaly nárokům přepravy dělnických pracovníků, a tak prakticky po celou dobu jejich provozu v Ostravě oproti původním předpokladům hraly spíše druhé housle. Kurz 31 linky č. 2 byl však po kompletním převedení linky č. 2 pod vozovnu Poruba obsazován od 4. 12. 1965 tramvajovou soupravou. Tramvaje K1 byly následně opět turnusovány až od 1. 2. 1966 na celodenním kurzu 21 linky č. 2, a to do 15. 7. 1966, kdy byl v letním období jeden vůz turnusován pouze na vsunutém kurzu 32.

I na PF k roku 1967 se Dopravní podnik města Ostravy tehdy chlubil svou nejmodernější technikou, archiv mhd-ostrava.cz

Od 9. 4. 1967 byl provoz článkových tramvají z většiny přesunut z linky č. 2 na nově prodlouženou linku č. 8 od vozovny v Porubě k hlavnímu nádraží provozovanou v pracovní dny včetně pracovních sobot, kdy byly článkovými tramvajemi obsazovány kurzy 223, 225 a 227 této linky. Vozy K1 však tehdy již suplovaly nově dodaným vozům K2, které v počtu 3 kusů (ev. č. 802 - 804) dorazily do Ostravy již v únoru roku 1967. Ve vozovém parku tak figurovalo celkem 5 článkových ramvají. Mohlo tak mimo kurzů 223, 225 a 227 linky č. 8 zůstat zachováno také obsazování kurzu 21 linky č. 2, a to do konce roku 1967, kdy byly všechny celodenní kurzy na lince č. 2 obsazeny spřaženými soupravami. Na lince č. 8 se pak vozy vyskytovaly až do svého vyřazení.

Vozy však trpěly zejména díky kompletní nekompatibilnosti náhradních dílů s výzbrojí vozů T a postupujícího nezájmu výrobce mnoha problémy, a tak byly dohodou k 1. 10. 1968 navráceny. Po svém návratu do Prahy posloužil dalším zkouškám pouze vůz ev. č. 800, který byl přestavěn zkrácením skříně na funkční vzorek budoucího tramvajového typu KT4. Pod ev. č. 7000 pak opětovně mezi lety 1969 a 1972 brázdil zkušebně koleje v Praze a následně v Liberci. Po návratu do Prahy byla do tohoto vozu zkušebně zabudována tyristorová výzbroj TV2 určená následně pro typovou řadu tramvají T5 s níž vůz pod novým ev. č. 8004 absolvoval další sérii zkušebních jízd, po nichž byl odstaven a následně sešrotován shodně, jako tomu bylo v případě vozu prvního.

vůz KTX ev. č. 8004 (ex Ostrava ev. č. 800) při zkouškách výzbroje TV2, Praha, archiv Františka Zahnáše, foto Jarda Čelustka, 70. léta

© MHD-Ostrava 2005 - 2024
(Web není oficiální prezentací Dopravního podniku Ostrava a.s.)

10. dubna 2022